Přidat odpověď

Žženo - to má kde kdo. Já taky. ale není to tak, že schválně natruc mlčím, ale prostě vyjedu - dej mi pokoj a čas, potřebuju si to v sobě srovnat.
Ale tichou domácnost mi popisovat manžel - jak to bylo u nich doma, když byl kluk.
Máma zmlkla třeba na měsíc i dva a bylo to - řekni tátovi, že ....... řekni mámě, že ......
prej psycho. A že si vybavuje, že táta zpočátku se snažil s ní mluvit, ale ona ještě zarytěji mlčela, tak prej časem řekl - máma nemluví, aspoň bude klid - a domů chodil jen spát, i na jídlo chodil do hospody, aby prý ona nevyčítala. A máma jeho porci prý vždycky dala na talíř a pak ji demonstrativně vyhodila. Když byl manžel u starší /teda jako dítě/, tak to začal dělat taky, hlavně když máma mlčela, tak on taky a pak si mohl dělat, co chtěl. A tohle se mu teda líbilo a trvalo roky, než se to odnačil.