Přidat odpověď

Aha - s těma lékama. Já si teda všimla, že třeba moje doktorka, když už fakt musí něco nasadit a přesvědčí mě, tak otevře v počítači jakýsi program a čte příbalový leták. To mi přišlo správný, protože léků jsou kvanta, pořád nějaký nový a tak nemůže všechno vědět. Ale ona je hodně pečlivá, takže já třeba nesmím zatěžovat játra, tak si říkám, že než mi něco napíše, tak si to přečte, aby neujela. jenže já zas čtu vždy příbalové letáky a jak se mi něco nezdá, okamžitě jsem zpátky a chci to vysvětlit.
Já jsem problematický klient - neexistuje, aby mi cosi předepsala a já sklapla a děkuju - chci vědět vše okolo toho - možná rizika, proč zrovna tohle a tak. A nijak neskrývám, co jsem načetla z netu a chci to či ono vysvětlit.
ale ta její doktorka je jak v krámě - do háje zelenýho.
Mně je pořád tak nějak líto, že by mohla skončit v ústavu, ale ono to tak dopadne, jestli si zas něco zlomí. Ale zas - copak ji můžu k něčemu nutit? Copak jí můžu zabavit léky, který si zaplatila.
Jo a ještě jak byla doktorka vytočená, tak ječela, že máma má ze mne stres a že ji omezujem a že to ona nedopustí a musí dbát na její psychiku. Skvělý - takže ji zabíjí.
Ale jestli je to tak, tak si říkám, jestli fakt není lepší ji nechat a když se něco stane, tak si říct - no jo, chtěla to, tak to aspoň bude mít rychle za sebou - je to hnusný, ale píšu to schválně na plnou hubu. Já nevím.