Přidat odpověď

Kudlo - on právě říká, že jí nedokáže nic odmítnout. Já když u ní jsem, nic se nedovolí, ani nepípne, já nediskutuju, jsem jen rázná, když se jí něco nelíbí, poznám to, hodí ksicht a nafoukne se, dívá se bokem a dává najevo, že neposlouchá - třeba si začne pro sebe něco brebtat nebo jak kolovrátek něco říká manželovi, i když on jí řekne -mami, nech toho, jentak na tebe mluví. Nic.
On mi taky řekl, že já nevím, jaký to je, když je tam sám a nějakou žádost odmítne a začne mi vyprávět, jak zažil jako dítě, když k nim přijela na návštěvu její máma, která si neustále poroučela, buzerovala a manželova máma prý nějakou žádost nemohla či nechtěla splnit a její máma /jako manželova babi/ prý vstala a dala jí obrovskou facku, až zavrávorala. Jenže doma byl v tu dobu děda /teda jako manžel tchýně/ a prý vystartoval, chytil babku za ruku, která chtěla dát další ránu, řval jak na lesy, že jeho manželku nikdo mlátit nebude, ona se s ním prala, že je to její dítě a když bude chtít, může ji i zabít/, a on ji zpacifikoval, doslova ji vyvlekl prý z domu /oni bydleli v takovým činžovním domě se společným dvorem/, tak prý díky tomu řevu bylo kvanta lidí v oknech, doslova ji narval do auta a odvezl domů. Manžel si pamatuje, jak jeho máma beze slova balila všechny ty její věci a pak už nikdy k nim ona nesměla. ale on byl prý rád, protože ona byla zlá a panovačná a říkal - užalovaná.
Já si myslím, že zas na něj asi něco zkouší. Kdysi dávno, když byla dcera malá, tak jsme u ní byli všichni a manžel jí na něco řekl, že to neudělá a ona na něj taky vyskočila a chtěla mu dát facku, jenže ona je hodně malá a on jí tu ruku chytil, takže nemohla ho udeřit. Dcera zírala, já taky - a ona řekla to stejný - já jsem tvoje matka a budeš dělat, co já chci a když ne, můžu tě zmlátit kdykoli chci.
tenkrát ve mně bouchly saze, když jsem se vzpamatovala, chytla jsem dceru, doslova ji vyhodila za dveře bytu, na manžela zařvala - vypadni a zavřela dveře. Pak jsem se postavila proti tchýni a řekla - ještě jednou něco podobnýho uvidím, tak vám garantuju, že ho vidíte naposledy. Už nikdy jsem nic podobnýho neviděla - když tam jsem, je jak beránek. Ale jak se chová, když tam nejsem?
On mi neřekl, že by se to opakovalo, ale v poslední době říká, že tam k ní nerad chodí sám a že mně se to říká, že je snadný říct NE, že nic nevím, že to není jednoduchý. Že prý když tam jsem s ním, je klid.
No - odjíždí na týden s dětma na hory, tak přijde na jiný myšlenky - musíme to probrat, musí mi říct, co se děje, když tam nejsem. Ale stejně - i kdyby - co dělat? Ale já doufám, že to tak není, že spíš třeba přišla na nějakou citovou vydíračku než na tohle - citových vydíraček jsem přítomna byla. Snad nezapomněla - tohle bych jí fakt nikdy neodpustila a byl by konec.