Přidat odpověď

On má v sobě nějaký pocit dluhu či co. nerozumím tomu. Řekla bych, že to není proto, že se oženil, ani že se narodil jako kluk - já si myslím, že se něco stalo nebo dělo, když se vrátil od té tety domů. Když jsme chodili na tu terapii, tak třeba povídal, co si pamatuje z dětství a hodně povídal, co dělali a podnikal se sestřenicemi a bratrancem, jak k nim jezdli i další bratranci a sestřenice, jak teta byla ráda, měla ráda plný byt dětí, co vyváděli, byla jich velká skupina. Rád na tu dobu vzpomíná a na to, jak byl malý, si toho pamatuje hodně. I jak tam jeli, když už byla doma a on tam chtěl zůstat a nesměl. A pak dál už nikdy nechtěl mluvit - až pak o mnohem pozdější době, kdy zas u nich doma žila jeho neteř jako malý dítě. Mezi tím nic.
Nemyslím, že by mu doma ubližovali, spíš si myslím, že mu máma něco pořád vyčítala, něco, co nemohl ovlivnit. Možná jako malému se stýskalo po tetě a máma to třeba špatně nesla. chtěla jsem se jí na to zeptat, nechtěla o tom mluvit a jen vyštěkla, že to tak muselo být, ať nevyčítám - ale já nevyčítala, jen jsem se chtěla zeptat. Tam se vůbec o spoustě věcí nesmí mluvit. Spousta věcí se stala a dělalo se, jako by se to nestalo a hlavně to bylo tabu.