Přidat odpověď

Ale to ona nechce - ani na obědy /teda myslím dovoz/ jsem ji nedokázala přesvědčit a manžela přesvědčila, že to není potřeba, prej co by jinak dělala. Oponovala jsem, že když ji navštěvuje, ať se pídí, co jí - no hodně chleba, protože to prý má ráda - jednou týdně se chlubila, že má řízek, i 2x týdně. Takže jsem přesvědčená, že jí chleba a prokládá to řízkama. Já myslím, že ve svým věku hodně chátrá - teda že v poslední době to jde rychle a že třeba to vaření už nezvládá a nechce si to připustit. Ale manžel taky ne - taky si nechce připustit, že ona už pomoc potřebuje. Já si to pamatuju s babi - bylo to obdobný, nakonec se zjistilo, že se i přestala sprchovat, že se šudlala žínkou, protože ji to prostě příliš namáhalo. Nosí inkon. vložky - jak jsem ji píchala, tak jsem si všimla, že to je taková nacucaná houně - to jsem ještě neměla odvahu se zeptat, jestli třeba na tom příliš nešetří a tak vyměňuje pozdě. Ty léky - to jsem taky psala - už nedovolila je odvézt, já bych to udělala i přes její protesty, ale manžel nechtěl - nemůžu to udělat proti jeho vůli.
Její vnučka za ní jezdí na 2 hodiny jednou za 14 dní - tak ji jsem kontaktovala - ale prosím Tě, babi je komediantka, ale jinak je v pohodě, všechno zvládá. Jak to ví - no protože jí to babi pořád povídá - a že se strašně zlepšila. Že tam nikdo nejezdí pravidelně kromě manžela, tak to bagatelizují a nevšimnou si - ona když si bude s vámi povídat, nevšimnete si, jak na tom je, bude vám připadat v pohodě - navíc když bude odpočinutá. Předtím, než jsme upravili tlak, byla zmatená pořád - byla prostě díky nízkýmu tlaku unavená a tak jí to nemyslelo. To je teď výrazně lepší - takže mate tělem.Ona nikdy nepřizná, že nerozumí, nechápe, když něco nechce udělat, tak to nějak obejde, vymluví se. Doktoři, třeba ti specialisti, nemají šanci poznat, že ona neví, co jí říkají a že za dveřmi už neví nic, jen že tam byla a recepty že drží v ruce. Oni mluví - no a jaký léky berete. No jo, kruci, jak se to jmenuje, teď nevím - oni - no já vám psal/a/ to a to - no vidíte, to je ono, ono mi to vypadlo. A jaký dávkování - no já to mám doma, snacha mi to napsala - máte jeden ráno a jeden večer - no určitě to tam tak je. No a jak se cítíte - ale jo, dobře. doktor koukne do karty - no minule jsme řešili to vaše chození na WC v noci, to pořád máte? - no jo, jasně, já si zvykla, jasně. Léčba vám vyhovuje? No jasně, jasně. Víte jak jsme řešili, že musíte u obvodní požádat o odběry na to a to - to se musí hlídat. Jo, to ona mi dělá pravidelně, zrovna před měsícem /i když to není pravda/, nebojte, já si nevezmu nic bez vašeho předpisu, to chápu, to je jasný, nejsem přece blbá. A takhle s nimi mluví.
Já - však jste říkala, že v noci už takhle nechodíte na WC, ptala jsem se několikrát. Ona - no, tak ne pořád, ale jo, zrovna včera jo, to jsem byla vzhůru 5x. Já - ale já se vás ptala, říkala jste, že ne, že jste spala až do rána a vstávala dokonce v 9. Ona - no tos mi nerozuměla a bůhví, co jsi slyšela - přece vím, v kolik jsem vstávala.
To je marný, marný, marný.