jentak já jsem ti chtěla napsat skoro totéž co ti radili rodiče.
Podle mně je naprosto zásadní aby si realitu té situace uvědomili ti přímí příbuzní. Tvůj manžel, ta vnučka atd.
Ta přímá rodina má přeci jen vyšší rozhodovací možnosti, nebo lepší vliv se toho seniora. Ano je obvykle že zejména ty "děti" to vůči rodičům nedávají, a často musí nastoupit někdo s odstupem a nadhledem, což u mívá ta další generace, obvykle "lepší" výsledky mají vnuci, s těmi už leckdy nedokáže senior tak "cvičit" jako s vlastním dítětem.
Bohužel ty jsi "jen" snacha, a máš strašně nevýhodnou a nezáviděníhodnou pozici, jelikož budeš nakonec ty za tu špatnou. Tedy dokud si to neuvědomí ta rodina, dokud nebude alespoň panovat shoda na tom co se děje.
Mně přijde že tím de facto "polovičatým" řešením vlastně děláš medvědí službu. Té babce, tvému manželovi a nakonec i sobě. Především tvůj manžel musí trochu na tu "hubu" padnout, dokud mu to nedojde. Ono je to těžký si to přiznat, co se stalo s mámou, to se i dá pochopit, ale je to nutný abyste se nějak odpíchli dál. Jinak se vlastně zbytečně vysiluješ, a naopak tím pomáháš udržovat tu představu že babička je na tom vlastně už lépe.
A navíc jak jsem pochopila sama nejsi zdravotně v pořádku.
A pokud to nejde dotáhnout do konce, tj nemáš podporu v manželovi abys mohla řešit ty léky a další věci, tak to stejně k ničemu nevede a jen tu jejich iluzi prodlužuješ.
Anebo je možnost to udělat i bez ohledu na manžela, ale to bys musela být hodně drsná a tvrdá a pravděpodobně by to narušilo váš vztah, vezmu-li v úvahu, co jsi psala na jiné diskuzi o jejich komplikovaném vztahu.
A nakonec ty budeš za tu špatnou co .. .chce dát babi do ústavu, ... furt něco má ... přehání a dramatizuje .... bere babi léky a rozčiluje ji (dosaď co chceš)
Možná tu bude znít hnusně, ale v tuto chvíli bych od toho dala ruce pryč, resp. přehodila to manželovi. Ať se účastní, snad není úplně hluchý a slepý a něco mu dojde. Pak můžeš podat pomocnou ruku.
Jinak nakonec ničíš jen sebe, a babi si stejně pilule bere jak chce. Takže když už, mysli teď i na sebe, abys byla dost silná na dobu co přijde. Jelikož to už opravdu bude jen horší.
Držím palec