Přidat odpověď

Báro, ono šlo o jakýkoli zásah, prostě nácvik čehokoli nedával. A bylo to ve 4-4,5 (stejný věk jako nejmladší dítě), on už tou dobou mluvil hodně, ale děsně. Hlásky znal, v mluvení spoustu vynechával. Stačilo říct "pojď, zkusíme to spolu pomalu ještě jednou" a konečná. Naše nejmladší dítě je naopak jako papoušek, opakuje cokoli, baví ho to. To druhé dítě podobné chování nesneslo, nebylo ochotné se jakkoli korigovat nebo opravovat, cokoli opakovat. Dodneška dávám sakra pozor na cokoli, co by si moc bral (takže pravdu, ale diplomaticky a v klidu). Čisté mluvení pak přišlo skoro samo mezi 5,5-6 lety, v 6 už mluvil čistě, v tom předcházejícím půlroce jsme jen některé hlásky docvičovali, ale hodně zlehka. V těch 5,5-6 už byl ochotný opakovat a zkoušet to znova, aniž by se hroutil z toho, že mu to nejde. Když čtu, jak někdo 2 roky 15 minut denně pracoval na výslovnosti, tak v těch 4 letech začít musel a toho naše dítě nebylo schopno.