Přidat odpověď

Tys tady dostala docela čočku, ale já tě chápu. Muselo to být krásný, po tak dlouhé době zas něco novýho, naděje, šílená zamilovanost, plány... Taky jsem se na místní vkus dost rychle sestěhovala s někým, do koho jsem se zamilovala. Pravda, nebylo to po týdnu, asi po 4 měsících. Ale to je v kontextu toho všeho stejně jedno. Někdy se zklameš v člověku nebo ve vztahu, ve vzájemných očekáváních, v situacích, které přinese život atd. třeba i až po letech... A znám dost párů včetně nás, kde to bylo fakt rychlý, a ty lidi (včetně nás) jsou pořád spolu. Možná škoda, žes řešila tu ex. O co šlo, že spolu chodili na oběd? Až budeš s někým 15 let, tohle bys asi neřešila, nebo jo? Důležitá je podle mě věrnost a to, že se na něho můžu spolehnout, ne to, že chodí s kámoškou na oběd nebo si na mě postěžuje... To je přece normální a to, že vyjádřil obavy, že to bylo celé rychlé, je podle mě docela pochopitelné - byl u vás dvou ten první, komu to došlo. Já vždycky v takových situacích říkám: běžte od sebe, když vám po sobě bude smutno, můžete to zase zkusit a pozvolna. Třeba ani jednomu smutno nebude a vlastně se vám uleví. Jestli bude smutno jen jednomu, tak to není ono, to je jasný. Pak je potřeba si to obrečet, a vzít to jako dar a lekci od života - dar, že jsi něco tak krásnýho mohla zažít, a lekci, že nikdy nic člověk nemá jistého... Určitě dceři řekni, jak na tom jste. To přece není nic špatného, přiznat, že jste se "strejdou" udělali chybu a že už spolu nebudete. Myslím, že je lepší, když děti vidí, že dospělí dělají chyb a umí to přiznat a poučit se z nich, než dělat, že jsou neomylní a happy a že vlastně žádný problémy neexistují... Nehledě na to, že děti na tohle mají radar a vycítí, že vztah není v pořádku. Vždyť to není žádný ostuda, že vám ten vztah nevyšel. Myslím, že i tady na Rodině jsou ženský, který by i takovýhle několikaměsíční "dobrodružství" braly. Dostaala jsi skvělou možnost něco krásnýho prožít a ber to tak, že až tohle "pustíš", zas může přijít něco jinýho krásnýho ;-) Jsi mladá, máš toho fakt ještě hodně před sebou. Držím pěsti!