Knížky jsme měly svoje, ale půjčit jsme si je musely. Fakt nehrozilo, že by je naši kupovali ještě jednou. Dát je podle mě nesmysl úplně stejný jako nepůjčit.
Rodina je sdílení. Ano, dcera dostává knížky ke všem příležitostem, umím si představit, že bude odcházet z domu a řekne, že si chce vzít všechny včetně Lichožroutů, ale fakt bych minimálně očekávala, že je bratrovi nechá přečíst. Protože ten starší sice mladším věci posílá a jsou teoreticky jeho, ale prakticky rodiče nakupují věci pro svoje děti a ten první si aspoň může držet tu výsadu, že měl všechno nový, ale aby automaticky sdělil rodině, že je všechno jeho...