Přidat odpověď

Dalším velkým problémem, co si spousta aktivních lidí neumí představit, je zdravotní péče. Ona je dostupná - ale jak se to vezme. Pokud se nebydlí ve městech se specialisty, zírala jsem, co je za problém pro seniora zajet s problémem kamsi busem. Další problém je, že senioři často neumí sdělit podstatné záležitosti okolo jejich stavu - buď mlčí a kývají a nebo žvaní o kravinách. Doktor má omezený čas, tudíž nakonec musí rozhodnout podle svých zkušeností - což ovšem často je chybně, jenže doktor nemá odpovídající informace. Pak můj zásadní omyl byl v tom, že jsem se domnívala, že obvodní lékař tak nějak všechny lékaře zastřešuje - tedy odkontroluje, zda senior není léčen chybně, špatnými léky atd. Tak v našem případě je obvoďák přímo škodič. A jak jsem začala chodit s tchýní po lékařích, tak se mi zadařilo jí upravit léčbu a výrazně zlepšit zdravotní stav. Až na obvodní je komunikace řekla bych skvělá - dokonce mám pocit, že jsou rádi, že konečně vědí zásadní informace. Ovšem jsme zjistili, že i když se toto zadaří, tak není možné tam seniora pustit samotného, protože on jednou návštěvou je schopen zmařit veškerá snažení do té doby.
A opravdu vidím, že jak ten senior není schopen posoudit svůj zdrav. stav, tak pak i u lékaře "přehlédne" nějaké pochybení a malér je na světě.
Lituji seniory, kteří jsou nuceni chodit sami k lékaři, pokud je onen lékař prodavač léků - a obávám se, že takových je dost. ale na jejich obranu je třeba říct, pro spoustu lidí je předepsaný lék známka léčení - že na nich lékař nešetří. Ale bohužel kvanta léků není zárukou zdraví.