Přidat odpověď

Šuplíku, přesně tak...koneckonců tohle třeba vnímám i já někdy u reakcí na sebe, napíšu něco, někdo si to přebere jinak nebo převrátí, druhý rozvede to převrácené kamsi jinam a najednou je úplně všechno jinak.
A vznikne tak nějaké všeobecné povědomí, že je někdo rasista. Nemusí být, může mít jen osobní zkušenost, pocit bezmoci, frustraci a strach z toho, co se děje...
Já jsem s pelíškem v lecčems souhlasila, co psala, přitom bych řekla, že jsem vyloženě lidumil, co je schopný pomoct fakt každýmu, kdybych ho viděla trpět, i třeba masovýmu vrahovi, pro mě je to pořád člověk. Ale nemusím se od něj nechat zabít a ani se pro něj nenechám zničit nebo využít, ne?
Abysme si tohle nepletli s rasismem.