Asi moc dloubnu do vosího hnízda a nejsem si ani moc jistá, ale zkusím to nějak vysvětlit a vy mě zkuste pochopit. Myslíte, že prožít skutečný strach o někoho blízkého, je úplně špatně? Koukám na filmy v televizi - i ty kreslené pro děti - a zabíjí se tam snad úplně běžně. Třeba i tak roztomilý Tom a Jerry. Víte o čem mluvím? Jak tedy mají děti získat představu o tom, co je smrt? A když nemají představu o tom, co je utrpení a smrt, jaký to bude mít na ně vliv? Porod, nemoc, smrt jsme odsunuli do porodnic, nemocnic, hospiců. Zdá se vám, že jsou současné generace méně stresované než předchozí? Jsou více empatické?
Třeba mne pochopíte, třeba ne. To už je jedno, jen by mne skutečně zajímalo, jak se k tomu staví Johnčiny děti, ale to už bych se opakovala.
Předchozí