Přidat názor k článku Jak se rodí na farmě v Čechách

Mám ze školy jeden zážitek. Kluci - však víte, jak se vyjadřují, když jsou mimo mateřské uši. Prostě hauři. Vyprávěli si o jakémsi filmu, kde zjevně krev stříkala na všechny strany. A pohoda. Smáli se, vtipkovali. Jenže zlá, hrozně zlá náhoda chtěla ... o pár dní později přišli někteří do školy pozdě a celý zelený. Ani se jim nedivím. Prostě jak čekali na vlak, tak pár kluků se pošťuchovalo a prostě jen tak blbli. Jenže jeden z nich spadl pod přijíždějící vlak a přišel o nohy. Život mu zachránili. Ikdyž se později otřepali, kus toho zážitku v nich zůstalo a jejich řeči už nikdy nebyly tak silácké. No, život, no.
Jo a někdo se tu oháněl historickými romány, i z vyprávění své babičky vím, že děti se obvykle odváděly k sousedce. Ale ty děcka sakra dobře věděly co se děje a co se může stát. Dřívější děti viděly stokrát před tím, narození koťat, štěňat, králíčat, selat nebo telat. A že to tehdy byla větší událost než porod dítěte. To mne na vyprávění babičky zarazilo vždycky moc. K telící se krávě veterináře volali, k rodičce jen bábu. No a co tím chci říct, že Johanka přece je z farmy a děti už určitě narození viděly u zvířat, takže je to jen o strachu o matku. Je to špatně ?