Přidat názor k článku Mé předporodní peripetie - doplněno o porodní a poporodní část!

než se lidi v čechách - a zejména lékaři, úředníci apod. - zbaví té malosti a zaprděnosti.
Než pochopí, že není normální když jim někdo pořád říká co smí a co ne.
Než jim dojde, že porod není nemoc a maminka není futrál na dítě.

Do extrému to došlo v 60. a 70. (ale často to trvá dodnes)letech, kdy v porodnici sebrali dítě matce hned po porodu, a někdy ho dali k ní nakrmit. Otci ho ukázali tak leda na dálku z okna a pak až za 2-3 týdny. Pediatrické "kapacity" (Švejcar) doporučovali skoro nekojit nemazlit se s dítětem, protože by bylo rozmazlené a změkčilé.

Pak se nesmíme divit že to v Čechách vypadá jak to vypadá, ta frustrace z toho že dítě není hned od narození u mámy je možná jden z důvodů proč tu vidíme tolik kyselých obličejů.


Držím Vám palce! Ukazuje se, že o změnu se tu snaží vesměs lidé kteří mají zkušenost ze zahraničím, a nebo silné osobnosti s rozhledem, ostatním zaprděnost zřejmě vyhovuje :-)