Sylvie, diky za ten odkaz na clanek, uz jsem ho prelouskala! Na jednu stranu Johanku obdivuju, ze je takova bojovnice, na druhou stranu si rikam, zda ji ty peripetie staly za vsechen ten stres (podle me to miminko v brisku hodne vnima); jestli by nebylo byvalo lepsi byt v pohode a snazit se najit schudnejsi cestu - napriklad malou porodnici, kde by tez mohla rodit podle svych predstav. Rika se, ze hlavou zed neprorazis. Ani pani Johance se to nepodarilo. Ale evidentne ji to za to stalo, protoze nakonec porodila tak, jak chtela ona a o to tu slo:-)
Stale si vsak myslim, ze je obrovska nezodpovednost rodit bez pomoci. I kdyz ma clovek zkusenosti z minulych porodu; neni ale odbornice; a odborna pomoc se v pripade komplikaci vzdycky hodi...Pripada mi to proste jako zbytecny hazard a ptam se (v jinem prispevku) - co by se stalo, kdyby nastaly komplikace a nebyl tam nikdo, kdo by pomohl? A tez - kdyz uz nastane ta alternativa poskozeni ci dokonce umrti ditete - jak muze matka zit s vedomim toho, ze neudelala vsechno pro bezpeci sveho detatka - tj., ze si nezajistila odbornou pomoc pro pripad komplikaci?
Předchozí