Přidat názor k článku Jak se rodí na farmě v Čechách

To je zajímavé, mě by naopak hrozně vyčerpávalo, kdybych řvát nesměla! Ječela jsem při prvním i druhém porodu, protože to skutečně uvolňuje tu bolest a ten přetlak, a šlo to ze mně samo. V porodnici mě napoprvé k tomu spíš vybízeli, říkali zakřičte si, a já zjistila, že to fakt strašně pomáhá a ztratila ostych. Ve druhé porodnici se naopak chovali hrozně, pořád řvali po maminkách "nekřičte nám tu, to vám nepomůže!" a já jim už při příjezdu klidně řekla, ať se připraví na to, že ale já řvát budu, protože mě to teda pomůže. Taky jsem ječela jak na lesy!!!
Pro informaci Xantipě, řvala jsem v tu chvíli, kdy mě kontrakce trhaly na kusy (takový jsem měla pocit) a porod mám taky v jakési mlze, tedy vzpomínky na to, ponořila jsem se do toho jak tu bylo popisováno. Připadalo mi naprosto přirozené řvát, byl to projev mého uvolnění, kdybych neřvala, tak bych se musela strašně kontrolovat, a já se chtěla soustředit na porod a ne na to, abych je tam neobtěžovala křikem! To řvaní pro mě vlastně znamenalo neblokovat energii, uvolnit se, spolupracovat s vlastním tělem a porod tak usnadnit a urychlit. S hysterčením to nemá nic společného.
Znám ale maminu, co se taky divila, že ona by křičet nemohla, no ale zas tlačila dítě ven víc než hodinu, pořád to nešlo, a u nás to byla naopak rychlovka na dvojí zatlačení, takže to má možná taky souvislost se sílou kontrakcí, protože já snad ani netlačila, tělo to dělalo jaksi samo.

Jo a k tomu, jestli porod bolí nebo nebolí - věřte nebo ne, já si před 1.porodem přečetla jen jakousi starou příručku kde se psalo, že jsou to jen tlaky, a že porod nebolí, a já tomu o p ra v d u! uvěřila (asi tomu tady nevěříte vy, no ale bylo to tak!) a že to byl kec a fakt to docela bolí jsem zjistila až u toho svého porodu! Nikdo mi předtím nevyprávěl žádné historky o porodech snad jen to, že moje máma v sanitce před porodem objížděla porodnice a podle bydliště do dvou prvních nepatřila tak ji nevzali a poslali zas jinam a v té správné noční hlídač spal a neotvíral, takže jsem se v té sanitce málem narodila. Bolesti popisovala tak, že na to přišla pozdě, ještě neměla termín a a jak ji v noci kolem třetí začlo bolet břicho, myslela, že se večer přejedla třešní a má průjem. Narodila jsem se v půl páté ráno, takže jí to došlo asi dost pozdě.:-)
Z toho je vidět, že jen to, že jsem neměla předsudky fakt nestačilo,aby mě to nebolelo, je to jak se tu už psalo, když chcete něco tak velkého jako je dítě procpat určitými partiemi těla, je jen logické, že to nepůjde jen tak!!

Zážitek krásného porodu doma Johance závidím :-), když si vzpomenu na tu buzeraci v porodnici. Ráda bych něco podobného ještě někdy prožila, zatím nevím, jestli bych se toho odvážila doma, ale určitě bych se daleko víc domáhala "domáckého" prostředí.