Přidat názor k článku Mé předporodní peripetie - doplněno o porodní a poporodní část!

Ano, takto pochopeno souhlasím. Já to psal spíš jako reakci na to, když se moje představy o lékařském postupu dostanou už za ty meze, kam je lékař ochoten ustoupit, což je asi v případě porodu obvyklý případ. Když k tomu došlo, nechali jsme odpovědnost na lékaři a nebazírovali jsme na svém a nikdy se nestalo, že by takový postup nás nějak poškodil, spíše naopak.

Ovšem tady v diskusi jde přesně o to, zda trvat hlava nehlava mermo mocí na tom, k čemu už lékař ochoten není. Pokud se situace vyhrotí takto, tak to rozhodně nelze omlouvat tím, že by měl "každý svou pravdu". Tohle je totéž, jako když tomu lékaři řeknete, že je blb, že to sama víte lépe. Za určitých okolností to tak skutečně může být, ale pak bych to nazýval pravými jmény a neschovával bych to za "dvě pravdy".

Pozoruhodné však je, že ty mantinely jsou jiné u českých lékařů a jiné u zahraničních. Pak je asi baba spíš na straně těch lékařů. Nebo to může být i tak, že ty 2% porodů doma prostě nějak vznikly historicky třeba i z ekonomických důvodů - prostě kdo na to nemá, aby rodil v porodnici, může rodit doma nebo na třeba i na koleji. A s těmito 2 procenty se svezou ty rodičky, které už z principu nevěří vědě a jsou zaměřeny stylem "homeopatie, astrologie, léčitelé...." a než se s nima hádat, tak je lepší nechat je. To, že to u nás tak ještě není je jistě pozůstatek ze socíku, kdy bylo obecné rovnostářství ve všem, všichni jezdili stejnou škodou 120, stály stejnou frontu na banány a rodili ve stejné nevlídné porodnici.