Přidat názor k článku Lépe a rychleji aneb srovnávací syndrom

... zjistila jsem, že je také důležité prozkoumat, kdo co považuje za "odškrtnutou" zdatnost. Naše nedonošené mimi si prošlo různými fázemi od šlapání po břiše v okamžiku, kdy ho chtěl člověk pochovat, přes stavění se u nábytku, po dva krůčky spojené s třetím cíleným pádem k rodiči, chození za kočárkem či odrážedlem až po skutečné samostatné chození (nikoliv náhodné krůčky, ale cílevědomá chůze používaná na dlouhé tratě a častěji než lezení)... ale pokud někdo považuje za "chodící" dítě to, že prověšeného kojenečka vláčí s vykoubenýma ramínkama, nebo že ho nechá půl dne trčet v chodítku... tak pak mu holt dítě "chodí" třeba v šesti měsících.
Podobně sezení - když přivážete mimi na nočník širokým šálem ke špruslím postýlky, tka přeci taky "sedí" - a ještě můžete odškrtnout i ten nočník - klidně třeba ve třech měsících :-)))

No a co jídlo? To, že mi Tom v cca roce stáhnul se stolu bomboniéru a požváchal několik bombónů (ta hrůza když jsem najednou spatřila mimi s hnědým flekem od pusinky až na bříško - myslela jsem, že krvácí) neznamená že "jí čokoládu" nebo že mu dokonce "čokoládu už dávám"... :-))