Přidat názor k článku V naději 2 - Porod

Asi tu teď nebudu zrovna populární, ale po přečtení článků od Johanky a Henri jsem trochu v rozpacích. Promiňte, ale ty články a některé ohlasy na ně mi připadají trochu hysterické. Proboha, ženský, co blázníte? Proč se chcete vzdát lékařské péče, proč se radši hádáte, běháte a rozčilujete, proč složitě sháníte doktory a pordoní asistentky, kteří budou ochotni riskovat a přijet k vám domů? Proč si místo toho nevybere vhodnou pordonici, nedomluvíte se s PA o její účasti u porodu a neodrodíte v klidu v nemocnici? V klidu, protože nebudete muset mít rozsvícenou blikačku a vnitřní neklid, kdyby se doma cokoli stalo a museli jste nastoupit úprk do nemocnice? V klidu, protože tam bude nejen o vás, ale především a vaše malé dobře postaráno, dostane tam veškerá očkování a vám to ušetří pětovné lítání. Přiznávám, moc tomu nerozumím. Rodila jsem před dvaceti lety, nebylo to tehdy nic moc, to přiznávám, ale dnes je přece možnost výběru, ne? A i tehdy jsem to přežila, i když jsem se samozřejmě těšila domů. Ale ani na mě, ani na mých dětech porod v nemocnici s kapačkou v ruce nezanechal žádné následky. Připadá mi to, že se některé z vás rády dělají zajímavé, rády jsou za bojovnice a mají pocit, že všechno vědí nejlíp. Dokážete se aspoň trošku vcítit do PA nebo lékaře, který svolí na účast u porodu doma a něco se stane? Já se jim nedivím, že se jim do toho nechce, že se na vás dívají skrz prsty a podivují se. Holky, vemte rozum do hrsti a uvědomte si, že pár dní v nemocnici ještě nikoho nezabilo! Nebo jste vážně tak rozhýčkané, rozmazlené a ufňukané, že při představě 4 dnů v porodnici pláčete manžílkům na rameni? Neblbněte, je to zybtečné. Miminka doma si užijete až až, ne? Tak se trochu seberte a zaměřte se na to, co je opravdu podstatné.