Petro,
já JSEM v pohodě nikoli zdánlivě, ale fakticky, narozdíl od prvního těhotenství - viz moje diskuze s Jitkou. Rozpory bych opravdu prožívala právě tehdy, kdybych musela zatnout zuby a podřídit se tomu, čemu nechci :o)
Petro, já si pamatuji tvůj příspěvek z jedné starší diskuze, kdes psala o tom, že je důležité zachovat si vnitřní klid, i když se při porodu podřizuji lékaři a rodím na zádech, i když bych tak nechtěla. V pořádku, ale třeba ve mně tahle poloha vzbuzovala paniku, dusila jsem se, měla jsem pocit, že nedokážu zachytit dítě, chtělo se mi zvracet... Chtěla bych vidět člověka, který by si zachoval vnitřní klid i v případě, kdy nemůže dýchat, to už je "boj o přežití" a ke slovu se dostávají reflexy... Proč bych měla na sobě (a tím tedy i na dítěti) páchat takové násilí???
Každá máme jiné zkušenosti, jiné životní postoje a já se znám natoli, že kdyby můj klid byl pouze zdánlivý, tak bych teď už trpěla obstojnými depresemi. Což se neděje :o) a věř mi, že tentokrát mě podstatně víc rozhodil třeba dopois od finančáku, kde nám zase vykazují nějaké nedoplatky a přeplatky za daně, které ve skutečnosti vůbec neplatíme, takže těžko v nich můžeme být v mínusu nebo v plusu :o)
S.
Předchozí