Přidat názor k článku Mé předporodní peripetie - doplněno o porodní a poporodní část!

Jano(vlastně píšu všem, co na mne reagovali), já neříkám, aby ses smířila s tím, že omdléváš vleže na zádech, naopak, abys proti tomu pocitu bojovala, i když ho cítíš. No nic, vidím, že jsem zde nebyla pochopena.


Ačkoliv jsem plně toho názoru, že je ošklivé nutit ženu při porodu do čehokoliv a odnášet jí dítě, když je zdravá a děcko taky a při chuti se o něj starat - a že třeba to oddělení ani nejde vědecky obhájit - ano, máte zde všechny naprostou pravdu, když píšete, že rodit na zádech je hrůza všech hrůz. Ale já dodávám, že je to hrůza hrůz jen tehdy, když si to jako hrůzu hrůz rodička vsugeruje. Je zajímavé, že běžná žena takzvaně "neaktivní", která se ve všem v porodnici podvolí, na zádech neomdlévá a porodí - že by měla tělo uzpůsobené na porod na zádech? Nikoliv, má stejně stlačenou dolní dutou žílu, je stejně nemotorná a znehybněná jako vy, jenom prostě nedbá na to, že se jí špatně dýchá a motá hlava a věří doktorům a rodí. Všechno je to ve víře. V situaci, kdy si žena nemůže vybrat důvěryhodného lékaře, kterému naprosto důvěřuje, vy doporučujete postup střetu rodiččiny pravdy s lékařovou, já doporučuji cestu podvolení se doktorovi. Tak mi řekněte, vy všechny fakt tvrdíte, že je lepší dělat doktorovi šprajc? Vždyť tou nespoluprácí s doktorem akorát bráníte miminku narodit se, ne?