Martino,
myslím si, že s odsouzením mluvíš o věcech, které zas nejsou až tak pravda.
Nejsem opravdu přesvědčená, že by porod v porodnici znamenal řetězec uměle vyvolaných komplikací, kterými zdravotníci vyvolávají stavy, které pak musí řešit.
Ikdyž se nedivím, že ze zdejších diskusí získáváš tenhle poznatek.
l/nedostatečná intimita - bohužel, musím ti dát zapravdu. Bohužel, většina našich porodnic technicky a prostorově není koncipována tak, že by poskytovala matce příliš mnoho soukromí. To je fakt, daný nedostatkem financí. A bohužel, chování především některých sestřiček skutečně není příliš na výši. Jenže je to otázka několika málo dní po porodu.
2/ paušálně aplikované medikamenty - tak nevím, tohle bych se neodvážila tvrdit. Podle mých vlastních zkušeností a zkušeností mojích kamarádek už toho "paušálně" moc nedostaneš.
3/ dirigování rodičky - pokyny o dýchání a tlačení mi skutečně dávala porodní asistentka podle toho, jak porod postupoval a nevidím na tom nic špatného. A to tlačení na břicho - někde to tu v diskusích je, že je to metoda, která má v některých případech své místo a opět nevím, proč jí uvádíš jako obecnou praxi.
4/termolůžko- mé první dítě odnesli dokonce ještě 2.den po porodu na noc do inkubátoru a to jednoduše proto, že měl nízkou rektální teplotu.
5/ k dotepání pupečníku jsem četla několik poznámek v tom smyslu, že to pro dítě zrovna není to pravé ořechové, protože mimo tělo matky má krev tendenci téci spíše směrem k placentě, od dítěte, takže dotepání pupečníku není zrovna ideální.
Jinak jsem si ani nevšimla, že Lukáš by se choval v diskusích arogantně, na invektivy, které tu schytává a které plynou pouze z jeho příslušnosti k lékařskému stavu, odpovídá vcelku elegantně a bez urážek. Těžko jako muž se může honosit vlastním zážitkem pocitu z porodu, nicméně jako jediný v této diskusi má příslušné vzdělání a jistě i nějakou praxi, takže těžko o něm tvrdit, že by o porodech cosi vyčetl a teď to mechanicky vykonává. Navíc je i jako porodník skutečně spíše liberálního smýšlení.
Souhlasím s tebou, že u nás je to špatné s možností volby, že v podstatě jediná cesta je porod v porodnici.
Já zcela otevřeně nyní píšu, že podle mě je to spíše vymoženost, protože jak už jsem psala, pokud tím dítě má byť o několik procent vyšší pravděpodobnost, že bude živé a zdravé, já nemám právo mu jí ubírat. Jistě, s velkou pravděpodobností se u fyziol. gravidity nestane nic, avšak pokud je možnost, že se něco zasekne (tak jak jsem to prožila já), rozhodují minuty - a to já nechci riskovat.
Já nejsem zastáncem teorií, že už porod, který není veden podle přání mtky, se projeví na dalším životě dítěte. Většina z diskutujících byla porozena v těch socialistických a neosobních porodnicích, kdy se miminka nosila mamkám akorát na kojení a koza byla samozřejmostí. A co? Nesete následky, myslím,že ne, a pokud má někdo problémy a omlouvá to perinatálními ději a okolnostmi, je to alibismus. Není to spíše o té touze matky zažít si svůj porod dle vlastních představ?
Nejsem proti právu volby, mělo by být uzákoněno, že matka si může rodit v klasické porodnici, porodním domě nebo i doma. Ovšem také se vší odpovědností. Líčit tu lékaře, který odmítá se s pochopením a nadšením zúčastnit se porodu doma, jako konzervativního a přemoudřelého zaostalce je hloupé. On přebírá odpovědnost a pochybuju, že v případě, že se semele něco, co doma nelze zvládnout, že mu následně maminka přijde poděkovat.
Předchozí