Paní Mizerová
vaše slova vytesat do kamene!!!
Ale jedna maličkost ve vašem článku nezazněla - nebo jsem ji možná přehléda. Jde o zdůraznění, že KAŽDÉ dítě má vyšší hierarchické postavení v rodinné "smečce", než pes. A jelikož je pro novorozeně či batole nemožné si tuto pozici obhájit (a pro dospělého psa upřímně řečeno trochu nepochopitelné, proč by to "štěně" mělo mít vyšší pozici, než "zasloužilý" člen smečky) je to na nás, na dospělých, abychom to psovi dali výrazně najevo. U běžně socializovaného psa (psa, který s otcem nebojuje o prvenství ve smečce, ale přijal své podřízené postavení) pak stačí maličkosti - krmit dítě dříve, než psa (a to tak, aby psík viděl, že "štěně" jí přdnostně), přidržet psa, když on i dítě prochází např. dveřmi - "štěně" má přednost a v neposlední řadě krmení psa dítětem. Naše holky (za naší asistence) předkládaly misky s jídlem našim psům (vlčákům) už tak od 4 či 5 let.
Je toho více - jak naučit psa dítě respektovat a dítě komunikovat se psem. Je potřeba se nad tím zamýšlet, pracovat na tom a pak nebude docházt k nešťastným - a zbytečným - pokousáním....
Simča
Předchozí