Štěpánko, bezohlednost tady bují úplně nechutným způsobem. Syn už je školák, takže přece jen ta hřiště už nejsou naším hlavním problémem, ale zákazy vydávané ohledně poznačkovaných trávníků jsou denním chlebíčkem, a bohužel - nikoho z "pejskařů" nezajímá, že to dítě je svázané ještě nedůstojněji než ten pes.
Pozoruhodná je i bezohlednost kuřáků - zapálí si kdykoliv a kdekoliv, někdy je to přímo strašné; já cigaretový kouř hrozně nesnáším - a jak tak často cestuju vlakem, tak to mám každou chvíli, že se někam uchýlím, a někdo si - samozřejmě bez ptaní - těsně vedle mě zapálí. - Zvláštní ovšem je, že o naše práva se nikdo z nich (ať už "pejskařů" nebo kuřáků) nezajímá - a jak někdo šáhne na jejich práva, tak všichni vřeští jako paviáni, že?
M.
Předchozí