Problm je, že určití lidé obecně psům nějak "smrdí", nebo jinak vadí a je to i trochu genetické. Naše rodina s tím má docela zkušenosti, když naše děti byly několikrát napadené psy, aniž předem cokoli podnikly.
Typicky se na nás z 20-30m rozběhl na sídlišti větší pes (rasy po mně nechtějte), syn (cca 3 roky) se schoval za mně. Jenže pes mne oběhl a dítě povalil. Majitelka, slečna ve věku konce stř.školy samozřejmě psa nijak nezvládla.
Totéž se opakovalo, když si syn hrál na travnaté ploše hřiště, kde běhal a rozběhl se na něj vlčák staré majitelky, která se pajdala za ním o francouzských holích.
A máme v rodině nejméně další 2-3 případy, kdy byl někdo v rodině napaden psem na ulici, včetně pokousání za podsledních 10 let.
Myslím, že pro psy je pobyt ve společném parku s dětmi, které zde běhají, hrají si atd. velmi stresující.
Navrhoval bych následující opatření:
1. Oddělit travnaté plochy (zvlášť takové ty "zbytečné" plochy kolem chodníků apod.) kde bude vyznačeno povolení vstupu psů a vykonávání jejich potřeby, aniž by musel majitel po psech uklízet. Tyto plochy luxovat alespoň 2x týdně.
2. Náklady na úklid těchto ploch zahrnout do ceny poplatku ze psa, diferencovaně podle toho zda pes má vlastní zahradu.
3. Na jiných travnatých plochách jasně vyznačit zákaz vstupu psů. (Metoda v některých částech Holandska.) Považuji za amorální, pokud pejskaři mají v našem parku vyhrazené trávníky, pro malé děti je špinavý oplocený koutek s prachem, "pískem" a pár atrakcemi a velké děti mají betonový plácek před školou.
4. Používat přestupkový zákon, a to včetně trestu zákazu činnosti - chovu psa a zabrání věci, pokud dojde k napadení jiné osoby a majitel tomu viditelně nemohl/nechtěl zabránit,
nebo pokud opakovaně neplní své povinnosti.
5. Upravit chov psů speciálně zákonem, včetně doplnění přestupkových a trestních sankcí.
Předchozí