Petro, mýlíš se, já se na žádnou polohu neupnula :o) Napoprvé jsem šla k porodu jen a pouze s tou představou (co se polohy týká) že mě nikdo nebude nutit dávat nohy nahoru, protože jsem měla problémy se zády a v téhle poloze mě bezpečně chytaly křeče a měla jsm z ní bolesti. Ze zad jsem se při porodu snažila dostat ne proto, že "bych v ní neporodila", ale hlavně kvůli všem těm problémům, které se na mne nabalily - byla to taková automatická reakce, asi jako když ti pod vodou dochází kyslík, tak vyplaveš nahoru. Naopak, v jednu v chvíli jsem se i nenáviděla za to, že mi dělá takové problémy ležet - to když mi lékař naznačoval, že s mimískem to není tak docela v pořádku a že jsem sobec, když myslím jen na své vlastní pohodlí...
Že to může mít souvislost s nepostupujícím porodem mě v tu chvíli nijak ani nenapadlo, to mi došlo až zpětně, když jsem si uvědomila, jak se najednou všechno pohnulo poté, co jsem se vzpřímila a posléze ulehla nabok - byla to taková fofrovka, že mě málem ani nestačili přetočit zpátky na záda :o) A to mne ani ne dvě minuty předtím lékař přesvědčoval, že si vymýšlím, protože žádný tlak cítit nemůžu, jelikož miminko k porodu prostě připravené není...
Ale to už je fuk, na třetí porod si s klidem taky odjedu do Vrchlabí, pokud se do té doby v Praze nic nezmění :o) Protože porod na porodním lůžku a porod v náručí manžela - to se snad ani nedá srovnat :o))) Vlastně jsem teď za svůj první porod lékařům a asistentkám vděčná, nebýt jich, tak bych tak zoufale nehledala porodnici, která by mi OPRAVDU PO VŠECH STRÁNKÁCH vyhovovala a tím bych i přišla o tu nádhernou zkušenost, kterou teď mám. Tím nechci říct, že Vrchlabí je jediné, kde se dá krásně porodit - jenom to, že je jediné, které já jako vhodné objevila. A díky za něj :o)
S.
Předchozí