Nedávno jsem četla na téma Ritalin dost zajímavý a podle mě celkem i objektivní článek...bohužel se mi ho nedaří nikde najít. Tak zkusím napsat to co si pamatuji.
Byly tam názory z obou stran a vycházelo z toho přibližně to, že v mnoha případech může R. pomoci, ale neměl by být používán jako automatická "zázračná" pilulka, po které jsou prostě děti hodné a učenlivé. Bohužel přesně takhle byl (a nejspíš ještě je) R. často zneužíván. (Článek byl o situaci v USA, podotýkám...českou situaci neznám). Psali tam, že v dnešní uspěchané společnosti prostě každý raději sáhne po rychlém řešení ve formě pilulky a často tím způsobí víc zla než dobra...viz ten příklad, který jsi uváděla ty.
Ritalin se takhle masivně začal používat přibližně před pětadvaceti lety, tudíž teprve dnes se dozvídáme jaké účinky zanechal na dětech, které dnes dospěly. Jinými slovy tím říkali, že si farmaceutický průmysl udělal z celé generace dětí pokusné myšky...a teprve dnes můžeme začít posuzovat nakolik se používání R. podílí nebo nepodílí na následných psychických potížích v dospělosti.
Pak v článku také byly názory teenagerů, kteří na R. jsou. Taky to nebylo černobílé. Všichni sice svorně uváděli, že se jim po Ritalinu mnohem líp učí a že bez něj by prakticky nebyli schopni se vůbec rovnat svým "klidnějším" spolužákům...ale na druhé straně si stěžovali, že po R. to prostě nejsou oni...nejsou kreativní, nebaví je žádné divočejší aktivity a jejich kamarádi se kterými si bez R. normálně rozumí jsou pro ně jako cizí lidé jakmile se k R. vrátí. Celkově zněli jako lidé, kteří se sice mohou díky R. učit, ale jejich společenský život se díky tomu rovná nule.
Takže doufám, že česká společnost se poučí z toho, co se v Americe moc nevydařilo a bude psychofarmaka pro děti podávat s velkou opatrností...
Předchozí