Ahoj Jano,
souhlasím s tebou, naše společnost si odvykla, že jak narození, tak smrt, jsou součástí života. Já své tři děti sice porodila v porodnici, ale kdyby nebylo nutné bojovat jako Johanka, kdo ví....
Mám u zkušenost z jiné stránky lidského života. Zemřela mi maminka (tři měsíce před posledním těhotenstvím) a zemřela mi doma v náručí (měla rakovinu, ale příčina smrti byla reakce těla na chemoterapii) Když jsem si byla pro úmrtní list, tvářila se úřednice, jako bychom jí snad pomohli! Normální je totiž, podle náhledu dnešní většinové společnosti, narodit se i zemřít v nemocnici. Co jsem tím chtěla říci? Naše společnost není na taková fakta připravená, po padesáti letech, kdy jsme z běžného života vytěsnili narození a smrt mimo běžný život - do nemocnic, těžko můžeme čekat jiný přístup. Pochopila jsem z této diskuse jedno. Nejde o pacienta, jde o to ,aby lékař byl z obliga a nikdo mu nemohl dávat vinu! Hezký den všem přeje Alka
Předchozí