Přidat názor k článku Mé předporodní peripetie - doplněno o porodní a poporodní část!

Přiznávám, že jsem z celé té předporodní peripetie trochu paf.
Tak Johana absolvovala během celého těhotenství nespočet jednání, dopisování apod., čelila nepochopení, významným pohledům a narážkám na svou normálnost, přesto se nevzdala a jako buldok si šla za svým - podařilo se jí nakonec si ten porod doma zařídit, sehnala porodní asistentku až v Rakousku, aby pak porodila doma, jak se toužebně přála. A všechno nakonec dopadlo tak, že rodila sama, s vyplašenou tchýní, zatímco manžel jel pro PA a nestihli přijet včas! Navíc nemá ani peníze na zaplacení té asistentky! Měla štěstí jako hrom, že se opravdu nic nestalo a ona i malá jsou v pořádku. Nechci ani domyslet, co by si počala, kdyby se cokoli stalo. Narození dítěte je sice přirozený proces a porod by měl být veden co nejpřirozeněji, bez zbytečných zákroků. Ale taktéž je narození dítěte velkou zátěží jak pro matku, tak pro to dítě. A mělo by být myšleno na vše, zabezpečit, aby se dalo včas zasáhnout, kdyby došlo ke komplikacím. Nebo je Johana zároveń i vědma a věděla, že její dítě nebude mít obtočenou pupeční šňuru kolem krku Nebo se nenaloká plodové vody a nebude nutné ho ihned po porodu odsát? Nebo cokoli jiného? Promiňte, ale takhle mi to celé připadá jako jenom její samolibost a tvrdohlavost. Odmítnou doporučovanou hospitalizaci a riskovat porod doma, to už je opravdu síla.
Johano, nerozumím ti. Nechápu tě. To přece nebyla jenom tvoje věc, tady šlo o tvé dítě! A ty jsi s plným vědomím zvolila velmi riskantní cestu. To, že jsi ochotná den po porodu vyčekat frontu u svého gynekologa na prohlídku - to je tvoje volba a věřím, že sis to pěkně užila. Zrovna tak obvolávání doktorů a neustále vysvětlování všeho pořád dokola. Asi to pro tebe bylo příjemnější, něž si 3 - 4 dny poležet v nemocnici, kde je lékařská péče u nosu a vše, co je potřeba, je zajištěno.
Jak říkám - nelíbí se mi to a já osobně bych se životem svého dítěte takhle nehazardovala. Ani bych nepřesvědčovala žádného lékaře, aby mi u porodu doma asistoval. Protože každý lékař ví, co všechno může nastat a má strach, že by se ocitl v bezmocné situaci a nebyl schopen zachránit to, co by se v nemocnici zvládlo celkem v pohodě.
Mám kamarádku - lékařku. Vyprávěla mi, jak kdysi letěla letadlem přes oceán a někomu se v tom letadle udělalo špatně a letušky vyvolávaly, zda není na palubě lékař. Přiznala se mi otevřeně, že chvilku vyčkala, jestli se nepřihlásí někdo jiný a až když zjistila, že je jediná doktorka na palubě, šla se přihlásit. Nechápala jsem to, až mi to vysvětlila: mnohokrát se totiž stalo, že lékař, který ošetřil někoho na palubě letadla - v omezených podmínkách, bez patřičného vybavení - později čelil obvinění a tahání po soudech. Ten ošetřený pacient doktora zažaloval, když se třeba později vyskytly komplikace za to, že ten doktor v tom letadle něco pokazil.