Přidat názor k článku Mé předporodní peripetie - doplněno o porodní a poporodní část!

Misko,
mam pocit, ze je to skutecne v rozdilne definici techto dvou profesi. U nas ten rozdil mozna neni tak velky, ale treba v Nemecku ano.
Lekari jsou ve skolach vyucovani a vychovavani tak, aby mohli zasahovat v patologickych situacich. To ovlivnuje vubec jejich chapani situace - maji tendenci vse "patologizovat".
Vzdelani PA baziruje na tom, ze porod je prirozeny proces, a priori nema nic spolecneho s patologii, ac muze v patologii prejit. PA jsou skolene k tomu, aby dokazaly urcit, KDY porod prestava byt fyziologickym a kdy ho maji predat lekari.
PA tedy nechapou porod jako neco nebezpecneho, ale jako neco prirozeneho, proto z porodu nemaji takovy strach. Tim jsou zenam, ktere chteji a mohou porodit prirozene blize nez lekari.
Priklad:
Cernou murou vsech doktoru je poporodni krvaceni. Tim mi vyhrozovali nejvice a nejcasteji. Ptala jsem se po porodu sve rak. PA, jak je pripravena na pripad, ze by se to stalo. Docela klidne mi odpovedela, ze ma nejake injekce pro pripady nouze.
Konzultovala jsem se svou byvalou nemeckou PA muj napad porodu doma tady v Cechach. Ptala se me, jak daleko bydlim od porodnice. Rekla jsem, ze pul hodiny. Rekla, ze je to dobre, ze to staci. Tady v Cechach mi vice zdravotniku vytykalo, ze tahle vzdalenost je pro pripadne komplikace neuveritelne dlouha.
Proste porodni asistentky jsou klidnejsi, nedelaji tolik povyku, nedelaji z veci problem a nevidi za kazdym rohem nejakou patologii. Aspon mne osobne prispivaji ke klidu, soustredim se na to pozitivni a ne na mozne komplikace.
Je to jejich vzdelanim, jejich pristupem a jejich praxi.
Johanka