Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

S kojením "po třech hodinách" mám "bezva" zkušenost z porodnice. Dlouho jsem čekala na mléko (u druhého dítěte stejně jako u prvního) a sestra mě neustále kontrolovala, jestli náhodou nekojím dřív než po třech hodinách. Když mi Kačenka plakala, evidentně hlady, sestra tvrdila, že hlad mít nemůže, že je to ještě brzo. Že se častým přikládáním podporuje tvorba mléka, to jí asi nic neříkalo...
Naštěstí jsme to zvládly a kojila jsem plně do 7 měsíců. Kojím nadále, kdy si řekne, i když před tím třeba sní misku jídla (je jí 8 měsíců).
Jediný problém nastal nedávno, když se jí vyklubaly zoubky, a začala hrozně kousat. Měla jsem rozbolavělé bradavky a nebyla schopná ji správně přiložit, instinktivně jsem ucukávala, ona pak brečela a nechtěla se přisávat. Bála jsem se, aby se mi sama neodstavila (v 8 měsících by se mi to zdálo zbytečně brzo), a tak jsem kontaktovala laktační poradkyni. Pomohla mi hlavně psychickou podporou, uklidnila mě - a to bylo přesně to, co jsem potřebovala. Překonaly jsme to a kojím vesele dál.