Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Já jsem se zuby nehty snažila režim vytvořit, ale dítě na to mělo jiný názor:-). V porodnici to ještě šlo, přestože jsem byla po dvou narkózách a transfúzích, ale doma se situace začala zhoršovat - dítě chtělo pít pořád a když nepilo, řvalo. Měla jsem dojem, že snad vůbec nespí.Nepřibíralo, rady od odborníků byly rozporuplné. Když jsem si jednou uvědomila, že už je přisáté 13(!) hodin a střídavě jen saje nebo vztekle škube bradavkou,vzdala jsem to a začala přikrmovat, takže jsem plně kojila jen měsíc. Pak jsem ještě vydržela přikojovat další tři měsíce. Někdy si říkám, že jsem dítě zbytečně trápila hlady a celý režim mu nabourala, protože dodnes spí velice špatně. Jinak je to ale zdravé dítě, nikdy žádná antibiotika ani alergie.
Celkově to bylo aspoň první 3 měsíce opravdu martýrium a byla jsem tak unavená, že si to pamatuju jen jako v mlze. Také jsem většinu času strávila doma s dítětem v náručí a v noční košili, ven jsem vyšla po šesti týdnech, na kontorolu k lékaři. Asi bych si hodně rozmyslela mít druhé dítě.