Já nerada vidím,když tyhle věci o spaní v posteli s rodiči pronáší člověk,kterému dle vlastních slov děti od 6 týdnů v podstatě spaly.Kdo totiž nezažil opravdového nespavce,který se v noci budí po hodině,a to po dobu třeba několika měsíců,nechť nehodnotí spaní a nespaní s rodiči v posteli.Pro mě to bylo u staršího syna poslední řešení,jak nekončit na psychiatrii...Prostě jsem se k němu každou hodinu otočila,když začal brečet a dala jsem mu napít.Takhle jsme se alespoň trochu vyspali.Do doby než jsem ho vzala do postele,jsem byla troska,která v pět hodin odpoledne usínala v parku u kočárku na lavičce.Totální vyčerpání,smutek,depka.S velkými obavami jsem očekávala dalšího potomka a ejhle: on v noci spal a spí dodnes.Pochopila jsem,jaká pohoda také může být s mimčem.Mimochodem starší syn začal spát celou noc v kuse cca ve 4 letech,když úplně přestal spát po obědě.Takže prosím nehodnoť ostatní děti a mamky dle svých 2 dětí,každé dítě je opravdu jiné a já ti moc přeju,abys se třetím potomkem nezažila podobné martyrium jako já s tím prvním....
Předchozí