Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Ja myslím, že kdy a jak často kojit je prostě individuální. Syna jsem kojila 17 měsíců. Ze začátku jsme neznali žádné přestávky mezi kojeními, v noci jsem se příliš (rozuměj vůbec) nevyspala, prsa jsem měla zatrvdlá a týden horečky, poté se to alespoň z části upravilo. Myslela jsem, že to ke kojení patří a nijak se nad tím nepozastavovala. Půl roku jsem kojila plně a postupně jsme přidávali ostatní příkrmy. Nutno podotknout, že u nás na maloměstě se na mě díky dlouhotrvajícímu kojení ostatní maminky dívaly jako na exota. A naopak dcera už jako by se pevně daným režimem narodila. Kojila jsem ji co dvě hodiny k naprosté spokojenosti nás obou. Ve třech týdnech však u nás zjistili tzv. žloutenku z mateřského mléka, pediatr nás odeslal na dětské oddělení a tam si nás chtěli nechat kvůli sledování a pochopitelně fototerapii. Snažila jsme se s lékaři domluvit na ambulantním ošetřením. Souhlasili, protože hladina bilirubinu nebyla kritická, ale musela jsem odstříkávat mléko, poté ho převařit a teprve potom ho dceři v láhvi podat´. To vše praktikovat 48 hodin. Během těch dvou dnů jsem se nevyspala a cítila jsem se hrozně. Nakonec vše v dobré obrátilo. Na dalším testu se ukázalo, že hladina bilirubinu utěšeně klesá a lékaři konstatovali, že se opravdu jedná o neškodnou žloutenku z mateřského mléka a tudíž je všechno v pořádku a já můžu kojit dál. Dcera se sama odstavila koncem osmého měsíce, dávky kojení se stále snižovaly až jsem kojila jen ráno a večer po deseti minutách a jednoho dne nechtěla vůbec. Nyní dostává sunar z hrníčku, je zdravá silná a krásná. Všem maminkám držím s kojením pěsti! Petra