Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

...krásný článek. Zažila jsem něco podobného, ale syn nepil už v porodnici. Narodil se o měsíc dřív (ale měl 3 kg) a neměl sací reflex. Prsa nalitá k prasknutí, malej se nechtěl přisát a já byla na pokraji zhroucení. Odsávala jsem a odsávala, lila jsem do něj mléko stříkačkou a scháněla pomoc. Byla jsem rozhodnutá kojit a najednou to nešlo.
Poslední den v porodnici (Bulovka) se díky jedné trpělivé sestřičce na chvíli přisál přes klobouček (chránítko prsních bradavek). Takže jsme se pak doma snažili kojit s kloboučkem a střídavě zkoušeli prso. Byla to docela dřina a ne vždy se to dařilo. Musela jsem odstříkávat asi do čtvrtého měsíce. Přibíral podle doktorky až moc (5 dkg denně), ale taky ho docela dost trápilo bříško a ne vždy se kojení dařilo. Ale kojila jsem kdykoliv si řekl.
V jeho dvou měsících začal odmítat prs (ať s kloboučkem nebo bez) a já jsem zase byla na nervy. Nakonec mi jedna sestřička z jiné nemocnice poradila, že ho kloboučkem zbytečně matu a že je už silnej dost, aby pil i bez něj. Tak jsme se zase začali snažit. Začali jsme kojit v leže (mamka mi říkala, že je to tak učili v porodnici), před tím jsme u toho stále seděli. A najednou se to začalo dařit.

Nakonec jsme se krásně rozkojili (kolem pátého měsíce už to bylo perfektní :-) Šest měsíců jsem kojila plně, pak s příkrmy a v jedenácti měsících se malej sám odstavil, i když jsem ještě kojit chtěla.

Když si vzpomenu na ty problémy, prsa o tři čísla větší, tampony v podprsence celou dobu kojení, protože mléko teklo a teklo, nehledě na spaní v podprsence, tak nelituju, že jsem to vydržela. Kojení pro mě bylo krásné. Byl to krásný pocit blízkosti s tím drobečkem, který je jen můj.
Už se těším na další miminko a jsem zvědavá, jaké další problémy s kojením poznám :-), protože teď už jsem zkušená kojná.

Ještě malé dopručení literatury o kojení:
od nakladatelství Grada - Kojení, nejčastější problémy a jejich řešení

L.