Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Zoozo, souhlasím s tebou, že rozdíl v nemocnosti mezi kojenými a nekojenými dětmi asi zas tak moc velký není. Naše malá byla kojená do tohoto týdne, tj do 14.měsíce. Myslím, že teď už to zvládneme se sunarem, teď ho odmítá, snad se to upraví.
Ale proč reaguji na tvůj příspěvek: nelíbí se mi , jak jsi psala, že ženy po porodu (nebo v šestinedělí- nevím, jak to přesně bylo) mají vyšinutou psychiku. V šestinedělí jsem si opravdu nepřipadala vyšinutá, ty ano? Fakt je, že na ženu prvorodičku je v některý¨ch rodinách vyvinut velký tlak z hlediska "dobře míněných" rad. Ale je na každé mamince, aby se těmito radami probrala a vybrala si ty, které jsou opravdu dobré.
To, že pisatelka kmenového příspěvku o kojení se rozhodla kojit i přese všechna úskalí a strádání syna je jen její věc a nám nepřísluší jí za to soudit. Je zajímavé, jak jsme rozdělené na dva tábory. Jedny jí obdivujeme za to, jak to dokázala, jak všechno zlé překonala a druhé jí odsuzujeme za to, že syna nechala strádat a nutila ho pít z prsa. Já bych se asi zdržela komentáře, protože tyhle problémy jsem neměla a nevím jaké to je, chtít a nemoct, nevím, jak bych si vybrala, kdybych byla v její situaci, ale když o tom tak přemýšlím, tak bych asi zachovala jako ty. Hezký den Zoozo