Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Nase zkusenost se spanim s miminkem v jedne posteli: ze zacatku nadhera, strasne krasny pocit. Nespala s nami kazdou noc, ale casto. Ale nase mala je do dneska (2,5let) v noci hrozna cestovatelka, tzn. jakmile zacla lozit, nedalo se s ni spat, porad do nas kopala, prelezala...hruza. Byli jsme s manzelem hotovi. On usinal v praci, ja jsem nebyla schopna pres den poradne fungovat, jenom mala byla v pohode. :-))) Museli jsme ji v 10 mesisich "naucit" spat v postylce. Samozrejme nechtela. Na radu pratel jsme ji nechali "vyrvat". HOROR! Do dneska se za to stydim! Nevim, jak to jde udelat jinak, ale takhle ne.
Nicmene povedlo se, spi v postylce.
Ted mame druhe a snazime se nedavat ho k sobe do poslele. (No, obcas se neudrzim a rano se me manzel pta, jak se tam ten clovicek dostal. :-))
Takze poradne rozmyslet! Cesta zpatky neni lehka!