Přidat názor k článku Pohádka o tom "Jak jsme si našli Leonku"

Milá paní Dolejšová(doufám, že jsem nespletla jméno), moc Vám děkuji za příspěvek. V srpnu 2004 jsme jezdili do kojeňáku do Znojma seznamovat se s holčičkou, která nám měla být svěřena do PP-bohužel to nedopadlo z mnoha různých důvodů - a Leonka jako její kamarádka s námi chodila na vycházky. Bylo to úžasné děťátko, byla to bezprostřední a nádherná čisťounká dušička. Jsem strašně ráda, že se dostala do dobré rodiny. Vzpomínám na naši první návštěvu, kdy jsme "naší" holčičce k seznámení dovezli panenku a ostatním dětem jiné hračky a sladkosti a malá Leonka chtěla právě tu jednu jedinou panenku a strašně kvůli tomu plakala. Když jsme přijeli podruhé,tak jsme jí tu samou panenku dovezli a ona byla hrozně šťastná.Když to s "naší" holčičkou nedopadlo (měla v té době psychické potíže takového rázu,že nakonec pan psycholog řekl,že je třeba,aby ještě zůstala ve stálé péči psychologa) často jsme na Leonku vzpomínali. Moc jí přejeme novou rodinu a ať je v životě šťastná. My jsme nakonec dostali v prosinci jinou holčičku úplně odjinud a tak máme k prvnímu synovi v PP taky malou princeznu. Moc Vám Vaše štěstí přeju a ať Vám to všem pořád klape. Hanka