Přidat názor k článku V naději 3 - Jsem nezodpovědná matka?

Henri,
napadlo mě to už několikrát, ale tentokrát to zkusím napsat. Přijde mi, že v Čechách se pořád všichni něčeho bojí a já pořád nemohla přijít na to proč.
Můj názor - neustálou paniku a pocit strachu šíří media. Zkus si v klidu přečíst některé články - bulvární rétorice, velkohubým nadpisům (mezitím co skromná a zdaleka ne tolik děsivá pravda se krčí někde uprostřed článku) a nafukování skandálů se nevyhýbají ani realtivně "slušná" media.
Samozřejmě - samotné by mi nebylo příjemné jít na Václavák, kde se den před tím střílelo, ale přesto mi přijde, že polovina těch tvých strachů je uměle vyvolávaná a udržovaná zvenku. Musím souhlasit se Sosanem, že současná doba je k přivádění dětí na svět jedna z nejklidnějších a nejbezpečnějších. Už jenom když vezmeš, že moje prababička porodila šestnáct dětí a dospělého věku se dožilo šest (většinou zemřely ještě jako nedonošená miminka, nebo v prvních letech na záškrty, chřipky atd.) - že se jich většina narodila v době první světové války a žila v druhé světové válce, v padesátých letech atd.

Jsou nebezpečí, před kterými se můžeme ochránit a pak je dobré to udělat (schválně, máte doma třeba pár konzerv, pytlík rýže, alespoň malý nezávislý vařič, zásobu pitné vody, hotovost? Máte domluvené místo, kde se sejdete v případě, že se z nějakého důvodu nebudete moct sejít doma? Máte domluveného kamaráda mimo vaší oblast, u kterého si můžete nechat zprávy? Doufám že ano, stačí další povodeň nebo nějaká ekologická katastrofa, sousedka neopatrně zacházející s plynovým sporákem, nebo několikadenní výpadek elektřiny a můžou se vám některé z těchto věcí zatraceně hodit). No a pak jsou věci s kterými nic nenaděláš (povodně, katastrofy atd.), na které se připravit nelze (ledaže bys strávila zbytek života v protiatomovém bunkru, napojená na přístroje s týmem operaterů připravených kdykoliv zasáhnout) - a tudíž se jimi nemá cenu nervovat...

Prostě - chtělo by to trochu víc radosti ze života a optimismu...