Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Branwen, vidíš, to je paradox, protože já jsem měla občas podobné pocity i přesto, že jsem kojila.
Prostě mě někdy napadalo jak moc jsem nahraditelná, nebo nenahraditelná jakožto matka a v prvních měsících života dítěte mi vycházelo, že spíš jsem nahraditelná, a to, že jsem zdrojem potravy je sice hezké, ale nakrmit by ho v nejhorším případě mohl kdokoliv...
Zlomilo se to ale, když malý začal rozeznávat víc věcí kolem sebe, když jsem si s ním mohla začít hrát a on dával najevo, že je se mnou rád. Matku z tebe dělá tisíce maličkých věcí, které to dítko cítí...:)))
Dneska se asi nejvíc cítím jako matka, když mě malý obejme, vezme za ruku a řekna mamííí.

Sama píšeš, že už tě to tolik netrápí a já ti moc držím palce, abys za pár měsíců o tomhle už vůbec nemusela přemýšlet...bude to jenom lepší, aspoň u nás to tak bylo...:)))