Přidat názor k článku Americká holčička - panenka na hraní i k poučení…

Mne take pripada ten napad dobry, vzdyt uz Komensky prosazoval "skola hrou", ne?:-) Ja mam knihovnu plnou historickych knizek. A byly to prave ony, co ve mne vzbudily lasku k historii. Ne sucha fakta a letopocty, ktere nas ucili ve skole, ale presne jak pise Mirka - pribehy lidi! Treba i takova ta povinna literatura, napr. Julius Zeyer, ktery je proste pro pubertaka nepochopitelny a presto jsme ho museli cist. Ja se k nemu vratila po letech, pote, co jsem precetla Kozikovy historicke prozy "Na kridlech vetrneho mlyna" a "Neklidne babi leto" a pak jsem mu teprve porozumnela, protoze uz jsem ho znala jako CLOVEKA, ne jako "pouheho" spisovatele/basnika. To same ze zahranicnich treba Shakespeare, Byron, Maupassant a mnoho dalsich, takova ta skolaky nenavidena klasika....Jsem presvedcena, ze prave z takovychto knih si clovek neco odnese a hlavne si vice zapamatuje. Ja mela ve skole vzdycky binec v panovnicich a rodech, ale po precteni knih jsem proste byla najednou schopna je roztridit, seradit a navic se mi k tomu vzdycky vybavil nejaky zajimavy pribeh. Jasne, nektere historicke romany jsou castecne fantazii, ale vzdycky obsahuji zakladni, historicky dolozena fakta. A nekdy je legracni, jak si ruzni autori odlisne vykresli sve postavy a jejich pribehy. Alespon ma clovek moznost srovnat:-) Taky me kolikrat takova knizka privede k necemu jinemu - protoze se mi strasne libila Shakespearova dramata o kralich Richardovi a Jindrichovi, privedlo me to na anglickou historii (10.-13.st.)a ke knizkam Sharon Kay Penman a od tech ke Kenu Folletovi (pouze jedna - Pilire zeme - doporucuju!) a Mireille Calmel (taky jedna - Loze kralovny Eleonory)....to je zrovna priklad odlisneho vykresleni postav ruznymi autory.
Takze si myslim, ze priblizit detem historii takovymto zajimavym zpusobem je vazne dobry napad.