Přidat názor k článku Už máme vysvědčení!

Už to dál nebudeme rozmazávat. Svou původní poznámkou jsem nemyslela nic jiného, než že mě zarazilo slovní hodnocení. Nemyslím si, že domácí škola = pomocná a ze své vlastní zkušenosti vím, že nadané děti to nemají jednoduché a je nutné pro ně zvlášť pečlivě volit vzdělávací systém (i proto jsem proti rušení víceletých gymnázií a výběrových škol).
Myslím, že Tomášek s touto naší výměnou názorů už nemá nic společného.
Velice obdivuji vzdělanost a kultivovanost starých pánů (dam také, ale těch zas tolik neznám), kteří prošli klasickým vzděláváním na gymnáziu ještě za první republiky. Jak to tenkrát ti profesoři dělali, že dokázali žáky tolik naučit, že celý život měli velice široký a hluboký přehled?
To je vzdělání, které bych ráda poskytla svým dětem, a kterého se ani mně nedostalo. Školu, která by něco podobného poskytla, marně hledám.
Kam se poděli zkušenosti těchto pedagogů? Myslím, že se tenkrát s dětmi moc nemazlili, a přesto tito lidé vzpomínají na školu s nesmírnou láskou. Proč to najednou nejde? Ale tyto otázky patří asi někam jinam.
Když občas vidím tu katastrofu s názvem "Nikdo není dokonalý", pak tam se ctí obstojí většinou právě jen velmi staří lidé. Proč?