Přidat názor k článku Kojení je někdy dřina

Úplně souhlasím.Není přece důležitá jen spokojenost dítěte,ale také maminky.Já sice kojím ráno ještě teď v 9 měsících (1x denně),ale taky přecházím už na UM.Začátky byly taky krušné,mlíko se začlo dělat čtvrtý den po porodu,měly jsme jít zrovnadomů,ale malá měla žloutenku,tak jsme ještě další 4 dny byly na dětském odd.Měla jsem mlíka strašně moc,zachránila mě jen odsávačka,prsa mě bolely,že jsem nemohla ani spát.Nerada na to vzpomínám,ale kojení mě bavilo,bylo to na druhou stranu pohodlné.Když jmse konečně dorazily domů,všechno se běhen dvou dnů upravilo a kojila jsem plně 5,5 měsíce.Pak už to nestačilo,najela jsem na příkrmy zeleninové.Teď malá přechází na flašku,musím říct,že je v pohodě.
Mám kamarádku,která byla ze začátku zblblá propagandou,chtěla kojit za každou cenu,ale mlíko neměla.2 měsíce jim holčička pořád plakala,málo a neklidně spala.Nakonec jsme ji přesvědčili,že má prostě hlad.Začala podávat UM a bylo to jako mávnutí kouzelného proutku-děcko se zklidnilo a i rodiče se konečně vyspali.Takže kdo může kojit ať kojí,kdo nemůže,nedá se nic dělat.Rozhodně to neznamená,že sbé deti nemáme rádi.