Přidat názor k článku To já poznám

Myslím,že si vaši situaci umím představit.Jsem ve velice podobné roli,jako vaše manželka.Manžel se o nás dobře stará,nepije,nekouří,nevěru jsem mu neprokázala a ani z mé strany žádná není.Přesto ho nemiluji a nechci s ním dál žít.S poradou jsem sice souhlasila,nejdříve jsme ji navštívili každý zvlášť a nyní nás čeká první společné sezení. Nicméně můj názor na tuto věc je ten,že žádná poradna vás nepřesvědčí ani nenaučí žít spolu.Vím,je to těžké, ženy uvažují jinak než muži.Ženy berou všechno přes city.Tím samozřejmě netvrdím,že vy muži jste bezcitní,ale tak nějak od přírody jednáte celkově víc pudově...Zkrátka, není rady ani pomoci. Stejně tak mému manželovi. Nechci s ním žít,nech ci s ním spát,nechci s ním zestárnout.Nechci ho připravit o syna.Samozřejmě předpokládám,že zůstane v mé péči,ale nemám důvod a ni právo jim znemožňovat kontakt.Ovšem plánovat společné výlety...to už je trošku nadstandart...další trápení vás obou dospělých...Přeji vám i sobě dost sil...