Přidat odpověď

Náš prcek už chodil dobrovolně a s úsměvem na pobídnutí (byl štestim bez sebe, když začal nočník hrát)… pak byl ale 3 dny u babičky a od tý doby se nočníku vyhejbá a když jsem ho tam zkusila posadit, tak se dokonce rozbrečel (a o půl minuty později se vyčůral vedle něj). Dokonce odmítal jít večer do vany, což už vůbec nechápu, protože do tý doby se čvachtání ve vodě dožadoval i víckrát denně. Tak jsem dala milej nočník stranou a zkusim to zas za čas. Včera jsem ho na zahradě nechala jen v tričku – v jednu chvíli se na mě provinile podíval, chytil se za pinďu jako by to chtěl zastavit a pak se s nešťastnym výrazem počůral do pískoviště. Tak nevim, co mu babička (tchýně) prováděla, ale hodně si rozmyslim, než jí ho příště svěřim :-( (Ne, že by mi šlo o ten nočník, ale o to, co se tam asi dělo…)

Jo a taky máme ty kluky dva, ale menší je letošní lednovej :-)