Dr. James McKenna, antropolog a světově uznávaný odborník na spánek dětí a společné spaní matek a dětí se ptá proč nám kulturní a biologické normy brání, abychom si položili otázku: Je bezpečné, aby kojenci spali sami?
Uměle živené děti, které spaly samy mají vyšší riziko SIDS. Riziko SIDS se také zvyšuje, pokud rodiče kouří, berou drogy či příliš dítě oblékají. V kulturách, kde je společné spaní s dítětem normou je SIDS velmi vzácný a matky jsou zděšeny, když slyší o tom, že děti se dávají spát samotné.
Studie Dr. Jamese Kempa uvádí, že riziko udušení je 40x vyšší u dětí, které spí s rodiči než u dětí jež spí samy. Studie však nerozlišovala mezi kojenými dětmi a dětmi krmenými formulí. Navíc studie nezjišťovala žádné rizikové faktory související s chováním rodičů.
Spíše než by společné spaní děti ohrožovalo, tak naopak kojení současně se společným spaním snižuje riziko SIDS a je doporučováno Baby Friendly Iniciativou UNICEF a Nadací pro studium úmrtí kojenců.
Severoamerická medikalizace spánku kojenců a jejich výživy vyvolává otázku, nakolik jsme se odchýlili od biologické normy. Z některých studií vyplývá absurdita a krutost ponechání dítěte spát samo.
U matek a dětí, které spaly společně, byl sledován rytmus nočního buzení a ukázalo se, že společné spaní podporuje probouzení dítěte a tato probouzení se častěji kryjí s probouzením matky. Autoři se domnívají, že to může chránit před SIDS, jelikož děti, které spí samy se mohou budit méně často. Ochrannou fci může mít i reakce matky na probouzení dítěte.
Je třeba dodržovat některé zásady:
Matrace by měla být pevná, rovná a čistá.
Je třeba zabránit přehřátí dítěte (oblékání, teplota v místnosti 16-18°C).
Doporučují se spíše deky a prostěradla namísto prošívaných dek.
Je třeba zajistit aby děti neuvízly mezi matrací a zdí a nebo nevypadly z postele.
Ostatní, kdo s matkou sdílejí postel si musí být vědomi přítomnosti dítěte.
Domácí zvířata nesmí mít do postele přístup.
INFACT, Canada Newsletter 2003
Předchozí