Přidat názor k článku Martina píše z tábora

Jako bych byla chvilku zpatky na tabore, moc dekuji!
Svuj prvni tabor jsem absolvovala az ve 12-ti letech. Byly to tri tydny plne povinnosti a her. Prvni tyden jsem myslela, ze to nevydrzim, a to jsem byla ve stanu se svou nejlepsi kamaradkou ze skoly!
Dalsi tabory uz byly v pohode, dite proste potrebuje ziskat sebevedomi, ze se z tech vsech povinnosti nezblazni. Musi se uklizet, prevlikat, vstavat, spat, chystat drevo, plnit ukoly v soutezich, hlidat tabor, pomahat v kuchyni, ale i kopat odpadova jama (starsi kluci), vytirat jidelna .... Pro male dite je i cast techto povinnosti uplna hruza, zvlaste, kdyz se to musi udelat hned. To doma neplati, ze?! Ono dnes neni zvykem ani hrat spolecne hry, akorat tak nejaky sport.
Z prvniho tabora jsem odjizdela s placem. Po tech trech tydnech jsem byla jak odtrzena od vlastni rodiny. Bylo to horsi nez ten prvni tyden styskani a nestihani. Ale byla jsem samostatnejsi, takze vlastne co nestihaji behem roku rodice, to stihne za tri tydny tabor.
Pak jsem na tabor jezdila jako vedouci. To byl taky pekny zber! Nektere deti proste neposlechnou, neobliknout se na noc tak, jak jim rekneme, a ony pak placou, ze jim je zima. Na zacatku tabora se musi vsechno kontrolovat, i to obleceni na noc. Ono totiz jedno vysvetleni nestaci. A kdyz mate v oddile "jen" patnact kluku nad 13 let, to je pak ohromna sranda! Deti jsou proste moc fajn.
Mejte se!!
Nadia z Chicaga