Přidat názor k článku Je vhodné spát společně s miminkem?

s prvním klukem (8 let) jsme hodně spali v posteli. Nedovedla jsem si představit, že se každé 2 hodiny probudí, já ho musím vyndat z postýlky a nakrmit. Takhle měl jídlo hned nablízku a já u toho i usnula. Pak jsme si ho jen přendala k druhému prsu. Prostě bych to nezvládla jinak. Je pravda, že sem ráno byla jak zlámaná (protože jsem usnula třeba s rukou nahoře) ale nějak jsem to během dne dospala. Sám si řekl, že chce do své postýlky. Nebyl s ním problém. Prostě časem zjistil, že je mu jeho prostor milejší, než se s námi mačkat v posteli. S druhým (Petr 1 rok) to bylo stejné. Bylo to pro mě pohodlnější a někdy v půl roce bylo opět vidět, že by rád spal ve svým. Takže taky žádný problém, že by si vynucoval spát s námi. Prostě jsou oba takový pohodáři, co mají rádi svůj prostor. Uložím ho, zavřu dveře a spí. Samozřejmě jsou vyjímky, když ho něco bolí, zoubky, nebo má teplotu atd. To je samozřejmě se mnou. Jinak na to ráda vzpomínám.