Přidat názor k článku Martina píše z tábora

Určitě to nebude tak hrozné,jak se na první pohled zdá.Pokud máš ale obavy,můžeš tam zajet o víkendu a na dcerku se podívat,návštěvy rodičů jsou určitě povolené.Já byla po prvé na táboře v 7 letech,chtěla jsem tam sama,tak mně mamka zapsala.Bylo to od domova asi 200km,takže žádná návštěva rodičů.Dělali jsme tam za trest třeba kačáky,nebo měli ruce natažené před sebou.Domů jsem se vrátila s dlohým nosem a poznámkou,že už nikdy na tábor nepojedu.Ale už o Vánocích jsem říkala,že chci na tábor zas.Jezdila jsem tam každý rok,moc se mi tam líbilo,mám na to krásne vzpomínky.Pak jsem jezdila jako praktikantka a později jako vedoucí.Tábory jsou pro děti určitě dobrá věc.Můj syn jede po prvé na tábor ve středu.My ale víme kdo je vedoucí tábora,kdo bude vedoucí jeho odd.,kdo tábor pořádá,takže po téhle stránce strach nemám.Jinak jsem velice zvědavá jak se tam synovi bude líbit.Jak ho ale znám,třeba brodění v bahně by mu určitě nevadilo,je to čuně od mala,věci by uklidil stejným způsobem jakým by se dostali ven ze skřínky,dopis mu sice dám,ale myslím že na něj brzy zapomene.Myslím,že oblečení co přinese domů bude praní a vyčištění neschopné.
Přeju nám rodičům pevné nervy a dětem super tábory a krásne vzpomínky na ně.