Taky mame Adamka, minuly tyden mu byl rok. A spi s nami v posteli. Nekdy jenom k ranu, jindy celou noc. Porad jeste kojim a kdyz frekvence vstavani presahne unosnou miru,tudiz vstavam co hodinu a pul, jde k nam. Pak najednou vydrzi spat treba 4 hodky a rano se vzbouzi s usmevem a tuli se ke mne. Vydrzi spinkat treba do pul osme (v postylce obvykle vstava s tatkou, kdyz jde do prace a to je ve 4.40).
Mame maly byt, tak jsme si mysleli, ze si postel uhajime jako vysostne rodicovske uzemi, ale nejak se nezadarilo. Nevadi, hlavne, ze je maly spokojeny a ja nejsem umorena. Pres den chrupe bud v kocare venku a 1 denne, bud dopo nebo odpo tak hodku v postylce. To je v pohode, ale vecer usina nejdriv v 9 a vetsinou je to boj, kdo z nas vydrzi dyl. Vecer proste postylku nema rad.
Předchozí